Nejnovější recenze ze sekce Hry na PSP
Ověřený zákazník 90%
- grafika
- dobrá hratelnost
- nápaditá výtvarná stránka hry
- odpovídá filmu, ale zároveň vytváří vlastní příběh
- délka hry
- obtížnost na konci
převládají klady
nádherný svět
hru doporučuji
100%
syn tu hru prostě chtěl, jelikož už má jiné sims a moc se mu hra zalíbila
Anonym 100%
- vas
- nic
jsou to dobre hry
80%
je hratelna dobre,ale myslim ze jak je napsano ze hra je 3+ tak i starsi mohou mit trosku problem,nez si zvyknou.
80%
- Grafika
- Hratelnost
- Příběh
- Plno bosů
- Ježdění na koních a povozech
- Asi nic
Ubisoft se vzkříšením legendárního Prince of Persia do moderní podoby zapsal do srdcí mnoha hráčů. Tentokrát to spíš vypadá na matení hráčů, s čímž na platformě PSP započal Prince of Persia: Revelation, který byl konverzí „velkého“ Prince s podtitulem Warrior Within. Nyní dochází řada na převedení zdařilého a oslavovaného Two Thrones (Dva trůny), který se objevuje na platformách PSP a Wii s podtitulem Rival Swords. Ti, kdo si za dohrání Two Thrones udělali na joypadu zářez, tak u kapesní verze nenajdou nic moc nového. Změn není tolik, abyste se museli pustit do dlouhého příběhu znovu.„Drobné změny v hratelnosti nemohou vymazat fakt, že se jedná o starý titul. A proto zasloužených a velmi pěkných 7 bodů z 10. Pokud by se jednalo o novinku, šlo by hodnocení nahoru.“
90%
- Vizuální stránka na chvíli zaujme
- Souboje rozhánějí ospalost
- Občas je třeba zapojit mozek
- Fanoušci dostanou další střípek příběhu
- Zoufalé pasáže s vozidly
- Repetitivní hratelnost bez jiskry
- Slibný potenciál spláchla modrá nuda
V podstatě přeskinovaný Prince of Persia, který ale v novém, prostorově omezeném kabátku (spíš svěrací kazajce) postrádá hlavu, patu a především kouzlo (původního) filmu. Jen co se vyhne pasti obvyklé příšernosti filmových her, dojdou mu síly provést cokoliv, byť jen trochu výjimečnéhoPůvodní film Tron z roku 1982 se zapsal do dějin, přinejmenším tedy po technické stránce. Děj odehrávající se v počítači se stal odrazovým můstkem pro ve své době velmi netradiční a inovativní podívanou. Rovněž PC videohra Tron 2.0 z roku 2003 si získala dobrou pověst. Takže není překvapením, že se k legendě natočilo pokračování a vznikla i nová hra. Tentokrát ale funguje jen jako doplněk filmové novinky. Tron: Evolution je totiž akční hopsačka se sporadickým využitím vozidel.
Úvodní filmeček mnoho neřekne, ale divák pochopí, že ve světě softwaru zase něco hnije. Zatím tedy mluvíme jen o ději. Ten mimochodem nekopíruje film Tron: Legacy, ale je jakýmsi můstkem mezi filmovou novinkou a jejím slavným předchůdcem. Takže alespoň skalní fanoušek asi chtě nechtě vyloví peněženku, aby mu v mozaice příběhu nechyběl kamínek.
Pro ty, kdo neměli tu čest s původním filmem, připomeňme, že základem jeho poetiky je myšlenka, že si počítačový software žije vlastním životem, připomínajícím reálný svět. Takže si různé programy ne úplně rozumějí a často se mezi sebou perou. Jako lidé.
100%
- Vše
- Nic
Potemnělé velkoměsto je gigantické, a tak se najde kousek i pro majitele PSP. Aut je taky dostatek, takže není třeba se bát jízdy v MHD, jenom těch ženských se trochu nedostává. Ale co, vždyť jde stejně akorát o to ježdění.
Poslední dva díly série Need for Speed s podtitulem Underground se z prodejního hlediska staly jednoznačnými trháky. A částečně i podle rčení „s jídlem roste chuť“ se tak EA snaží z oblíbeného konceptu vyždímat i ten poslední cent, a tak není divu, že při nástupu PSP na trh nechyběl ani nový port oblíbených Undergroundů. Tentokráte ale jde o hru poněkud rozpačitou.
Rozhodně se to netýká grafického zpracování, které je velmi slušné, i když ne úplně dech beroucí, jako u některých dalších závodních titulů pro PSP, ale to už tak u titulů portovaných na více platforem bývá. Každopádně hra vypadá velmi hezky a i když tvrzení, že na první pohled hru nerozeznáte od PS2 předlohy, by bylo poněkud přehnané, k pravdě taky zas tak daleko nemá. Noční město vypadá na poměry handheldu velmi slušně, model vašeho auta rovněž, stejně tak jako vozítka soupeřů problémem tak jsou víceméně pouze modely vozidel, která vytvářejí běžný silniční provoz. V přímém srovnání grafické stránky s verzí NFSU2 pro Nintendo DS, je vítěz zcela jasný, takže zde není
Jednotlivá vylepšení se kupují za bodíky, které lze vyhrát v závodech.
Problémem je samotný koncept. Ten totiž oproti původním verzím pro domácí konzole upustil od tématu volně průjezdného města a vsadil pouze na jednotlivé závody. Ty jsou rozděleny do několika kategorií. Tu největší tvoří klasické závody na okruzích a nachází se zde klasická nabídka druhů závodů: Klasicky o umístění, knockouty, kdy poslední v každém závodě nepostupuje do dalšího, případně jejich zrychlená varianta, kdy končí poslední při průjezdu každým novým kolem. Vedle toho jsou zde další kategorie, v nichž na nás čekají další klasiky v podobě dragových závodů, klání na velmi krátkých, ale o to zakroucenějších okruzích, dojde samozřejmě i na soutěže ve smykování a zajímavou novinkou je jízda mezi checkpointy, která funguje na klasickém principu odečtu času a jeho následném přičítání při včasném průjezdu checkpointem. Účelem je projet předepsaný počet kontrolních bodů dříve, než vám čas úplně vyprší. Mezi okruhovými závody pak najdeme ještě jeden poměrně zajímavý režim, v němž jde o to, vybrat ze své garáže dva vozy a s nimi se pak vydat na dvoukolový závod, přičemž každé z kol absolvujete v jiném voze. V souvislosti s tím, že mezi jednotlivými modely se skutečně dají poznat jízdní odlišnosti, zvláště když jsou navíc podpořeny výkonovým tuningem, se tak jedná o jakýsi prubířský kámen adaptability hráče. I když na druhou stranu to nakonec stejně skončí tak, že si vyberete své dvě nejoblíbenější vozítka a s nimi se naučíte jezdit na hraně.
Co se týče tuningu, ten byl oproti „velkým“ verzím rovněž poněkud zastřižen, nicméně i tak bude možné se zde dosytosti vyřádit, zejména co se týče vzhledu aut. Zvyšování výkonu vašich miláčků je rozděleno klasicky do tří úrovní, přičemž možnost provádět upgrady vyšších úrovní si musíte nejprve zpřístupnit postupem ve hře. Jednotlivá vylepšení se kupují za bodíky, které lze vyhrát v závodech a když vám jich bude pár tisíc přebývat, dají se za ně koupit i nová auta. Vcelku rozumným řešením se jeví fakt, že pokud daný upgrade nainstalujete na jedno ze svých vozidel, u ostatních modelů se vám toto vylepšení zpřístupní již automaticky. Akorát musíte ručně navolit, že toto vylepšení chcete nainstalovat i u jiných modelů ve vaší garáži.
Prakticky vždy skončíte otočeni do protisměru.
90%
- Velké množství herních módů
- Grafika
- Styl hry
- Hratelnost
Letošní ročník nekonečného evergreenu jménem NHL byl vyhlížen s velkými nadějemi, jelikož se dalo předpokládat, že rozsáhlá vylepšení provedená v souvislosti s přechodem na next-gen konzole, se promítnou i na PC. Je tomu skutečně tak?
NHL je dost možná tou vůbec nejdelší sérií, jaká se na počítačových obrazovkách kdy objevila. Zároveň se ale bezesporu jedná o sérii, která za celou dobu své dlouhé existence prošla tou nejpozvolnější evolucí, jakou si dokážete představit. V zásadě se od prvních ročníků změnila akorát grafika, která už v současnosti ale také není zrovna na špici, a pochopitelně také statistiky. Je jasné, že hokejoví fandové, jichž po světě pár milionů chodí, si další update pořídí, i kdyby byly recenze jakkoliv negativní. Jiný hokej na PC totiž nenajdou. A EA Sports na svůj privilegovaný monopol náležitě hřeší. Poslední díly už se tak staly terči nepokryté kritiky, přičemž situace by se s každým rokem dala popsat jako horší a horší.
Třeba změna hráčů v jednotlivých řadách, to už je úkol na několik minut, nepočítáme samozřejmě dobu, kterou strávíte přemýšlením, jak to vlastně provést.
Zdroj: http://bonusweb.idnes.cz...
80%
- Pěkný příběh
- Mimozemšťani
- Vztahy s lidmi okolo
- Jídlo pití
- Grafika není na škodu
- Schpnosti
- Denní, ale i celoherní přání
- Potřeba (záchod umývat se atd.)
- Až dohrajete příběh tak nemáte co dělat
The Sims 2 je hra skvělá po stránce grafické i zvukové, značně nápaditá co do hratelnosti a nezklamala ani v ovládání, které je opět velmi intuitivní, i přes všechny ty možnosti navíc. Je to skutečně zábavný titul, alespoň pokud se chcete bavit a disponujete trochou fantazie. Skýtá nekonečně mnoho variant a kombinací, dlouhé hodiny můžete strávit pouze vytvářením postaviček pomocí nástroje Body Shop, anebo výstavbou zábavních center, domů, ale i celých sousedství.
Hru The Sims 2 můžeme charakterizovat, což platí i na první díl této legendy, jako nádherný simulátor života a mezilidských vztahů (ačkoliv termín "mezilidských" není úplně správný, poněvadž infiltrace mimozemšťanů je ve druhém díle patrná na první pohled). K tomu si připočtěme projektování a výstavbu vlastních sídel, rančů, či pouhých malých baráčků, jejichž výzdoba užitnými a dekoračními předměty žere čas neuvěřitelným způsobem. Pokračování podle předpokladu přináší lepší vizáž, postavičky disponují více pohyby a ano, s editorem na výrobu vlastních simáků si lze užít hodně legrace. Už asi nikoho nepřekvapí, že ve hře můžeme randit třeba s Leošem Marešem, navíc na internetu lze již v těchto momentech stáhnou desítky nových předmětů, účesů a podobných serepetiček, které dokáží potěšit srdce všech hračičků. Nicméně ta nejdůležitější změna se samozřejmě týká prohloubení sociálních vazeb, překvapí velké množství možností toho, co můžeme provádět. Vše korunuje proces stárnutí a výchovy potomků, poněvadž každou postavičku definuje mnoho atributů, čímž vzniká osobnost, která se hraním dále formuje.
Zdroj: http://bonusweb.idnes.cz...
80%
Nebudu ani používat povinný vtip, tvrdící, že jestli neznáte Harryho Pottera, museli jste posledních deset let strávit zasypáni v uhelném dole a živit se krysama. Nebudu ho používat hlavně proto, že i kdybyste opravdu byli posledních deset let zasypáni v uhelném dole, tak stejně budete znát Harry Pottera. Nevím jak, ale budete – a budete se snažit z vnitřností vaší krysí svačiny vyčíst, jestli Harry nakonec umře, nebo ne.
A ti nezasypaní navíc vědí i to, že brzo přijde do kin film podle páté knihy… a z toho jasně vyplývá, že bude i hra. To není žádná šokující informace. Šokující je to, že ta hra je dobrá.
„Překvapivě zábavná hra podle filmu. I když v podstatě jen kombinuje věci, které jsme mohli už vidět jinde, kombinuje to příjemně, takže se člověk ani chvíli nenudí. “
100%
- Krásná grafika
- Tří dějové linie které vám dají pořádně zabrat a bude te je hrát nejmíň týden čistého herního času
- 20 a více postav, každá má své osobité vlastnosti, útoky, charakter i část v příběhu.
- Krásné propracování
- Občas se pár věcí opakuje
Akční hra, jenž Vám nabízí jedinečnou možnost, nahlédnout do světa, kde dobro a zlo bojuje o moc. Mocnou magií krystalu jsou přivoláni všichni hrdinové z Final Fantasy univerza, od Final Fantasy až po Final Fantasy XIII a musí se utkat se zlem v podobě záporných postav série. Poznejte nepoznané, najděte ztracené. Dissidia 012 přináší nevšední zážitek, unikátní kombinaci akční hry a vývoje postav ve stylu RPG. Připravte se na velkolepé bitvy a nejlepší z nejlepších charakterů Final Fantasy!!
Akční svět Dissidia Final Fantasy je zpět v plné síle a kromě jiného vám nabídne nové hratelné postavy. Jsou jimi Kain (Final Fantasy IV) a Lightning (Final Fantasy XIII). Jistě oceníte funkci Assist, která vám umožní použít i jiné postavy jako posilu při souboji, stejně jako hratelný příběh Chaos, jenž rozšiřuje už tak bohatou herní dobu.
DOPORUČUJI NEJLEPŠÍ HRA NA PSP
90%
Zde ovšem zjistíte, že si přepracovaný trikový systém vyžádal poměrně krutou daň v podobě ovládací metody, která se upřímně řečeno nedá označit jako vyloženě intuitivní. Máme zde totiž základní trikové tlačítko, které je ovšem pro lepší výsledky a rychlejší dobíjení Gamebreakeru, a ostatně i z důvodu pestřejšího herního projevu, potřeba kombinovat ještě se dvěma postranními tlačítky a analogovou páčkou. Rozhodně se sice nedá říci, že by se celý systém nedal pochopit či se na něj nedalo zvyknout, ale než se tak stane, budete poměrně dost skřípat zuby v situacích, kdy na vás soupeři budou nasazovat ty nejskvělejší fintičky, zatímco vaše pokusy o totéž budou končit ztrátou či odebráním míče. A to je rozhodně škoda, jelikož se jedná o typ videohry, která přímo vybízí k tomu, aby byla okamžitě uchopitelná a intuitivní, přičemž se to samozřejmě nevylučuje s dostatečnou hloubkou, kterou bývá obvykle nutné potenciálně zvládnout v pozdějších fázích hry či multiplayeru.
Důraz na trikování a z toho plynoucí lehce překombinované ovládání ovšem není jedinou vadou na kráse této hry, i když paradoxně se celkově opět jedná o poměrně slušně řemeslně zvládnutý titul, na kterém jsou ve všech ohledech patrné známky velkého rutinérství lidí zpod značky BIG. Poměrně neslavně totiž dopadla i umělá inteligence, zejména co se týče hráčů, které máte ve vlastním mančaftu. Ať jsme se snažili, jak jsme chtěli, nepodařilo se nám zcela eliminovat situace, kdy se se všemi vlastními hráči seběhneme na jednom místě nebo je zase místy naopak donutit, aby se neroztahovali po celé délce hřiště a tlačili se více před bránu soupeře. Podobně jako v případě ovládání se s tím ale naučíte vcelku dobře žít. To se budete muset naučit i se skutečností, že je zde možné přepnout ovládání i na brankáře, čímž pádem se vám zejména zpočátku občas bude stávat, že se na něj přepnete nevědomky zatímco se budete snažit odebrat hráčem v poli míč soupeři, ve skutečnosti vyběhnete s gólmanem úplně někam mimo bránu. Je zkrátka potřeba si všechny aspekty zdejšího ovládání pořádně zažít a při hře vždy naprosto přesně vědět, co chcete udělat a co děláte.
Jak jsme u her od EA již zvyklí, na velmi solidní úrovni je technické zpracování. Grafika je velmi pohledná a díky její detailnosti rozeznáte Tomáše Rosického od Petra Čecha na první pohled. Pěkně jsou ztvárněna i nejrůznější hřiště a sympaticky „streetovým“ dojmem působí jejich různorodost. Dokonce se nám zdálo, že některé plácky jsou i různě velké, což sice mohlo být způsobeno optickým klamem v důsledku různých barev či nasvícení, ovšem různé rozměry branek jsou zcela prokazatelné. Vysoká detailnost grafiky se ovšem čas od času bohužel projeví sice ne fatálním, ale zřetelně znatelným zacukáním, což je opět dost škoda a zbytečně to kazí celkově velmi slušný vizuální dojem.
Z ulic na mistrovství světa
Ne nebojte se, nehodláme vás unavovat dojemnými příběhy chlapců z předměstí, kteří dnes působí v rolích největších hvězd svých národních týmů. Spíš máme na mysli to, že ani pouliční fotbálek již není jen tak nějakou blbinkou, kterou se baví kluci z chudých rodin. Zatímco ve FIFA Street hrají tři hráči v poli plus brankář, v reálu existuje sport zvaný futsal, v němž hraje v poli ještě op jednoho hráče více. Tento sport se v posledních letech stává poměrně masivně populárním a to i u nás: systém nejrůznějších lig a přeborů se již začíná svou rozvětveností pomalu blížit tomu z „velkého“ fotbalu a mimo jiné máme i poměrně kvalitní a úspěšné reprezentační mužstvo. Pro nás je pak tento sport ještě o to atraktivnější, o co méně se v něm oproti fotbalu může běhat.
Zdroj: http://bonusweb.idnes.cz...
90%
Ještě před rokem, dvěma si jen málokdo mohl dovolit PC, na němž by pecku Assassin’s Creed rozběhl na maximální detaily, optimalizace se ale vyvedla solidně, a tak střední nastavení neznamenalo žádnou zásadní ztrátu a běželo i na průměrných strojích. Ovšem myšlenka, že bychom se někdy obdobných grafických orgií mohli dočkat na konzoli PSP, odvažuji se směle tvrdit, nenapadla ani toho největšího optimistu z řad majitelů této roztomilé konzole. Ale zázraky se někdy dějí i ve světě videoher a jedenapůlté pokračování ubisoftí série Assassin’s Creed je toho důkazem. Nebo není? Konverze pro PSP totiž neznamená pouze odladění technické stránky, ale především ovládání, jehož limitace je v případě kapesních konzolí zjevná.
Páni, to je výhled...
Příběh Assassin’s Creed: Bloodlines se odehrává mezi prvním a druhým dílem AC, měl by tak vrhat jasnější světlo na některé následující události. Opět se setkáme s Altairem, který se přesune na Kypr do měst Kyrenia a Limassol, aby zde vystavil definitivní stopku templářským zbojníkům terorizujícím ostrov. Během putování narazí Altair krom několika bossů také kupříkladu na Marii, starou známou z prvního dílu, celkově se však příběhová linie řadí kamsi k šedivému průměru, neboť úkol a cíl je přesně stanoven a jde pouze o to, jak se ke kýženému cíli dostanete. Veskrze stereotypní je také náplň jednotlivých misí, povětšinou jde o to se někam doplížit, na místě někoho zabít či získat informace a, v ideálním případě opět neviděn, neslyšen, se vrátit zpět. K tomu lze využívat klasické techniky známé z prvního dílu – skákání po střechách, lezení po stěnách, skrývání se v kupce slámy, předstírání modlení apod. Bohužel ani tato část nepředstavuje nic nového, což opět hraje do not zmiňovanému stereotypu. Ne zcela oku lahodící je i herní doba, neboť Bloodlines se dá bez větších problémů dohrát za jedno, maximálně dvě odpoledne, záleží, jak velké problémy bude dělat ovládání.
Být tebou, vykašlal bych se na to, mohlo by se ti něco stát
Ano, dostáváme se k Achillově patě celého Bloodlines, kterým se bohužel stalo ovládání. Absence dvou analogových páček je zkrátka znát, i když ze sebe tvůrci vydali opravdu hodně. Rozhlížení bylo vyřešeno na první pohled efektním způsobem, stačí podržet tlačítko L a PS™ buttony poslouží k naklánění kamery do všech směrů. Jenomže co se na papíře tváří jednoduše, se v praxi moc dobře využít nedá, a tak jsem se při pobíhání po střechách často přistihl, že nemám zdání, kam se postava pohybuje. Stát se to jednou za čas, budiž, ovšem jakmile se to opakuje každou chvíli, ustoupí zábava do ústraní a na scénu se dostaví frustrace… Naštěstí u soubojů se k podobným problémům nedostáváme, naopak přítomnost efektních cutscén z nich vytváří velmi zábavné části hry. Až někdy přijde škoda, že namísto vykostění všech protivníků se musíte plížit po střechách, kde jsou zmiňované problémy s kamerou.
Na stěnách strávíte zhruba polovinu herní doby, o to víc zamrzí chaotická kamera
Abych pouze nekritizoval, Assassin’s Creed: Bloodlines má vedle soubojů i další velmi kvalitní stránky. Zejména musím vyzdvihnout takřka dokonalé vizuální zpracování, ve kterém se může směle měřit s těmi nejkrásnějšími hrami na PSP vůbec. Postava Altaira je, na PSP poměry, neskutečně detailní, okolní prostředí taktéž. Poněkud hůře v tomto srovnání vyjdou ostatní postavy, popřípadě občasné bugy, to ale není nic, co by výsledný dojem z tohoto vizuálního skvostu zkazilo. Technické omezení je tak znát snad jen díky častému loadingu během procházení mezi jednotlivými částmi měst, ale v tomto případě se nemůžeme zlobit na tvůrce, nýbrž na hardware dnes již poněkud obstarožního PSP.
Při obecnějším pohledu lze říct, že Assassin’s Creed: Bloodlines očekávání nezklamal. Problémy s kamerou se daly očekávat, mizernou příběhovou linii zase kompenzují kvalitní souboje a především vizuální zpracování, jež dělají z Kypru zase jednou ráj na zemi. Krátkou herní dobu pro změnu vynahrazují nepovinné questy a power-upy, řečeno řečí matematiků, plusy a mínusy se navzájem vykrátí a zbude malé plus za úchvatnou grafiku.
„Jedenapůlté pokračování série Assassin’s Creed představuje velice zajímavou investici pro všechny majitele konzole PSP. I přes řadu nedostatků má své kouzlo a věřím, že zejména kvůli nádherným lokacím a soubojům se k němu řada hráčů bude dlouho vracet. “
90%
- Skvělá grafika
- Hratelnost
- Bowling
- Comba
- Po delší době se všechno už opakuje
Bojovek ve třech rozměrech je na trhu jako smetí. Tekken však odjakživa patřil k těm několika, které v sobě dokázaly skloubit prvky mistrovské hardcore mlátičky (Virtua Fighter) a lehce přístupné zběsilé rubanice (Soul Calibur) a možná právě proto jde o v současnosti nejhranější hra svého žánru. Tekken: Dark Resurrection (dále TDR) pak není prvním pokusem o zpřístupnění této série bojechtivým hráčům v kapesním podání. V roce 2002 se objevil ambiciózní projekt s názvem Tekken Advance na GBA. I přesto, že výsledek nebyl vyslovený propadák a mnohým z nás zpříjemnil nekonečné cesty v MHD, nedostál vysokým požadavkům lačnících bojovkářů. Fatální byl nedostatek výkonu prcka od Nintenda, pročež byli vývojáři nuceni celou hru předělat do 2D. A jak si sami spočítáte, 3D bojovka ve dvou dimenzích prostě nemůže fungovat. Naštěstí pro nás s sebou nová generace handheldů přinesla i nové možnosti, kterých se draví japonští vývojáři neúprosně chytli a využili je do posledního tranzistoru.
40%
- Výborný závodní zážitek
- Navíc rozumně přizpůsobený handheldu
- Stovky aut se budou hodit i v GT5
- Grafika
- Poněkud rozmělněné schéma
- V úvodu lehčí dezorientace
- Pouze tři počítačoví oponenti
Trvalo to dlouho, ale dočkali jsme se. Slavná závodní série Gran Turismo startuje na handheldu PSP.
Na úvod menší ohlédnutí. Když před lety firma Sony představila na výstavě E3 svůj nový herní handheld PSP, zároveň byla oznámena i kapesní verze asi nejslavnější závodní série Gran Turismo. Několik let pak bylo naprosté ticho, abychom se letos opět na E3 dozvěděli, že Gran Turismo PSP vyjde už za pár měsíců, tedy zároveň s novou verzí PSP.
Přestože je Gran Turismo svým způsobem značně tradicionalistickou záležitostí, na PSP hodně překvapuje. Otázkou ovšem zůstává, zda se jedná o překvapení milé, či naopak nepříjemné. Rozhodnout si to musí každý hráč sám. GT PSP totiž je spíš "závoděním" než "hrou".
V úvodu budete ve hře tak trochu tápat
90%
- Pěkný příběh
- Grafika
- Postavy
- Ukryté stage
- Skvělá hratelnost
Z vývojářských studií Sony jsme se již dočkali několika dílů ""Golfu pro každého"" a nyní na nás útočí ""Tenis pro každého"". Stranou tedy nezůstanou ani ti, kteří tenisovou raketu viděli leda tak na obrázku.
Samozřejmě by se tady dalo leccos ještě aspoň lehce dopilovat, ale i tak se jedná o skvělou a navíc vyloženě chytlavou záležitost.
Velmi spokojeni jsme i s technickým zpracováním. I přes čistokrevný komixový styl totiž grafika disponuje dostatečnou mírou řemeslné kvality, že v podstatě na každém kurtu to vypadá nejen stylově, ale i dostatečně pohledně. Ruku v ruce s tímto stylem jdou i zvuky, které jsou navíc zhusta doprovázeny textovým vyjádřením. Po úderu do sítě se tak objeví třeba bublina s „Thwack“ a mile a vlastně i vtipně působí i nápisy „Clap“, které poletují okolo tleskajících lidí. Kupodivu ani neleze na nervy zdejší hudba, která jako by v některých momentech vypadla z předělových „vycpávek“ tehdy ještě Československé Televize. A dokonce ani často poměrně monotónní hlasy sudího na umpiru nám vůbec nevadily.
Výsledek je z našeho pohledu tedy zcela jasný. Samozřejmě by se tady dalo leccos ještě aspoň lehce dopilovat, ale i tak se jedná o skvělou a navíc vyloženě chytlavou záležitost doslova a do písmene pro každého. Ostatně, co jiného taky čekat od hry, která se jmenuje Everybody´s Tennis, že?
90%
- Velmi kvalitní závodní simulátor
Nové formule zohlední speciality aktuální sezóny a nechají vás jezdit kooperativně.Aktuálně připravované formulové závodění ve hře F1 2009 od Codemasters (dřívější teaser) nemá být žádný "přechodný" ročník, jakkoliv je titul cílený na slabší platformy Wii a PSP. Codies přistupují k nově nabyté licenci údajně velmi zodpovědně a chtějí příznivcům rychlých kol už v tomhle případě nabídnout pokud možno co nejvíce autentický pohled na právě probíhající sezónu F1, ve které dominuje Jenson Button a tým Brawn. Ve hře dostanete k ruce obsáhlé možnosti nastavení chování stroje na trati, počítaje v to i 15 různých asistentů pro řízení (ukazatel ideální jízdní stopy, stupeň poškození, atp.), a alternativu participovat na všech částech té které Velké ceny, do čehož lze zahrnout i samotné testování a kvalifikaci. Nicméně první dojmy z prezentace jsou spíše rozpačité, snad se tedy lidem ze Sumo Digital, kteří hru dostali na triko, podaří na podzim přispěchat na trh s akceptovatelným produktem. Připomínám, že je stále řeč o hře F1 2009 určené pro Wii a PSP, až v roce 2010 se chystají licencované formule také pro PC a konzole PS3 a X360. Další info najdete v dřívějším zpravodajství.
100%
byl to dárek pro vnuka,zatím nevím nic kladného ani záporného :-D
10%
- je to hrozná krvárna
nedoporučuji
20%
- Snad jen auta a ovladaní
- hruza není tam pohled ze vnitř to mě strašně sklamalo ,
- grafika je nic moc a město je jiné než na pc
Nedoporučuji kupovat na psp tam je to hrozný auta dobré ale není tam vnitřek auta .
Zobrazuji 481 - 500 ze 500 recenzí « Předchozí 1...21 22 23 24 [ 25 ]
